Zápisy ze setkání

Drazí přátelé, bratři a sestry v MBS,

posílám vám upravený zápis z našeho společného setkání na Bylničkách, které se konalo v pondělí 15. června 2026 za účasti našeho duchovního asistenta otce Dismase OFMCap.
Ať jsou pro vás tyto myšlenky povzbuzením do všedních dnů.

Zápis ze setkání MBS Brumov-Bylnice na Bylničkách (15. 6. 2026)

"Rozum člověka je jako mlýnský kámen, který se rychle otáčí. Nemůžeš ho zastavit, protože se točí neustále. Je však v tvé moci nasypat do něj buď pšenici, nebo plevel. Co do mlýna ráno vložíš, to po celý den mele. Vlož tam Boží slovo, nežli nepřítel tam vloží plevel." (Výrok otců pouště)
"Když lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozházel mezi pšenici plevel a odešel." (Matouš 13,25)

V rodině i komunitě rozhoduje začátek dne. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Nejdůležitější je nespustit hned po probuzení automatický program světa, roztržitost a hluk. Když ráno spočineme před Jeho tváří a prosíme o vedení Ducha svatého, máme možnost se Mu s důvěrou a vděčností odevzdat a smýt prach sobectví. A když jsme před Ním jako nazí hříšníci, staneme se prázdnými nádobami, které Bůh naplní svým Pokojem.
Pokoj a odevzdání se však snadno vytratí, když přichází nečekaná křivda, bolest nebo beznaděj. V takových chvílích člověk přestává být pro Ducha svatého průchozí, protože se uzavře do své bolesti. Rozum se zatemní a pod vlivem pocitu selhání vnitřně znehybníme. V krizovém momentu je dobré vykašlat se na prosazování svých pravd a netlačit sílou. Naše "nevím" může být způsobem, jak se umenšit a nechat prostor Bohu. Pomůže nám záchranné lano střelné modlitby.

Žádný strom nemůže vyrůst až do nebe, pokud jeho kořeny nedosáhnou do samotného pekla (Carl Jung). Skutečný růst vyžaduje sestup do vlastních hloubek, nikoli jejich popírání. Temnota není jen překážkou, ale nezbytnou živnou půdou, protože strom nemůže čerpat sílu jen ze světla, potřebuje i tmavou prsť země. Pravdivost namísto masky znamená nestavět na odiv umělou, vnější svatost, zatímco v nitru hnije neodpuštění, hněv, skrytá pýcha, posuzování druhých nebo urážlivost. Strom roste celistvě a jeho síla v nebi je přímo úměrná odvaze přiznat a unést vlastní slabost. Pokrytectví pozastavuje růst, ale když člověk přijme, že v sobě nese zranění i hřích, strom přestane chřadnout. Zápas s vlastní temnotou drží stabilitu a pravdivost celého života.

Na této cestě zkoušek nejsme sami. V bolesti je těžké jednat a člověk zůstává znehybněný. Proto je darem, že máme druhé v rodině a společenství, aby nás i skrze ně Duch svatý znovu uvedl do pohybu. Kde jsou dva nebo tři…

Zásadní věcí v konfliktu je dívat se na toho, kdo stojí proti mně, jako na samotného Krista, když kvůli odlišnému názoru ztrácíme úctu k člověku a přestáváme v něm vidět dobro. Zkusme s pomocí Boží odvrátit pohled od vlastních křivd a zranění a vidět, že ten druhý vedle nás právě teď žízní po pokoji a přijetí. Naše společenství pak funguje jako průzračné zrcadlo, ve kterém žijeme pro druhé, přijímáme svět z jejich pohledu a v celistvosti vnímáme Boží přítomnost. Neboť vše napomáhá dobrému těm, kdo milují Boha.

Požehnaný čas v našich rodinách a komunitách přeje všem MBS.
Pokoj a Dobro!
sestra Nora